Zu lange wohl lebte ich im Gebirge, zu viel horchte ich auf Bäche und Bäume: nun rede ich ihnen gleich den Ziegenhirten.
For lenge levde jeg vel i fjellene, for mye har jeg lyttet til bekker og trær: nå taler jeg til dem som en fårehyrde.
Too long, perhaps, have I lived in the mountains; too much have I hearkened unto the brooks and trees: now do I speak unto them as unto the goatherds.
Tro longe ja mi vivis en la montaro, tro multe mi aŭskultis burnojn kaj arbojn: nun mi alparolas ilin kiel kapropaŝtistojn.
Trop longtemps sans doute j'ai vécu dans les montagnes, j'ai trop écouté les ruisseaux et les arbres: je leur parle maintenant comme à des chevriers.
Sin duda he vivido demasiado tiempo en las montañas, he escuchado demasiado a los arroyos y a los árboles: ahora les hablo como a los cabreros.
Ho vissuto troppo a lungo nelle montagne, e troppo ho ascoltato la voce dei ruscelli e degli alberi: ora io parlo loro come fanno I caprai.
Очевидно, я слишком долго жил на горе, слишком часто слушал ручьи и деревья: теперь я говорю им, как козопасам.
Мабуть, надто довго я жив у горах, надто часто прислухався до струмків та дерев — тепер я звертаюся до цих людей, як до козопасів.
Za długo w istocie żyłem w górach, zanadto wsłuchiwałem się w szelesty drzew i w poszumy strumieni: i oto mowa ma jest dla nich mową pasterzy kóz.
Příliš dlouho jsem asi v horách žil, příliš jsem naslouchal stržím a stromům: teď jim mluvím stejně jako pasáci koz.
Asi som pridlho žil v horách, vel'a som načúval riavam a stromom: teraz k nim hovorím ako pastieri kôz.
Matyt, perdėm ilgai tenai kalnuos gyventa; per daug klausiaus upelių aš ošimo ir medžių šnaresio žavingo: todėl dabar kalbu jiems tarytum bandai piemenaičių.