Hier schwieg der Jüngling. Und Zarathustra betrachtete den Baum, an dem sie standen, und sprach also:
"Ensomt står dette treet her i bergene; det vokste høyt opp over mennesker og dyr.
Here the youth was silent. And Zarathustra contemplated the tree beside which they stood, and spake thus:
Tie la junulo silentis. Kaj Zaratuŝtra rigardis la arbon, apud kiu ili staris, kaj parolis tiele:
Alors le jeune homme se tut. Et Zarathoustra regarda l'arbre près duquel ils étaient debout et il parla ainsi:
¡Cómo me avergüenzo de mi subir y tropezar! ¡Cómo me burlo de mi violento jadear! ¡Cómo odio al que vuela! ¡Qué cansado estoy en la altura!»
E qui il giovane tacque. Zarathustra guardò l'albero a cui stavano entrambi appoggiati, e parlò così:
Тут юноша умолк. А Заратустра посмотрел на дерево, у которого они стояли, и говорил так:
І юнак замовк. А Заратустра поглянув на дерево, під яким вони стояли, і промовив так:
Tu zamilkł młodzieniec. A Zaratustra, spoglądając na drzewo, przy którem stali, rzekł temi słowy:
Jak se stydím za své stoupání a klopýtání! Jak se směji svému prudkému supění! Jak nenávidím toho, kdo létá! Jak jsem tam nahoře mdlý!"
Tu sa mladík odmlčal. Zarathustra hl'adel na strom, pri ktorom stáli, a povedal:
Ir čia nutilo jaunikaitis. Tačiau Zaratustra ramiai į medį žvelgė, į tą, kur jie stovėjo, ir taip toliau kalbėjo: