Bin ich oben, so finde ich mich immer allein. Niemand redet mit mir, der Frost der Einsamkeit macht mich zittern. Was will ich doch in der Höhe?
Min forakt og min lengsel vokser om kapp; jo høyere jeg stiger, desto mer forakter jeg den som stiger. Hva vil jeg da i høydene?
When aloft, I find myself always alone. No one speaketh unto me; the frost of solitude maketh me tremble. What do I seek on the height?
Supriĝinte ĉiam mi trovis min sola. Neniu kun mi parolas, la frosto de la soleco min tremigas. Kion mi ja volas en la altaĵo?
Quand je suis en haut je me trouve toujours seul. Personne ne me parle, le froid de la solitude me fait trembler. Qu'est-ce que je veux donc dans les hauteurs?
Me transformo demasiado rápidamente: mi hoy refuta a mi ayer. A menudo salto los escalones cuando subo, - esto no me lo perdona ningún escalón.
Poiché sono in alto, mi trovo sempre solo. Nessuno parla con me, il gelo della solitudine mi fa tremare. Ma che cosa voglio mai in realtà lassù?
Когда я наверху, я нахожу себя всегда одиноким. Никто не говорит со мною, холод одиночества заставляет меня дрожать. Чего же хочу я на высоте?
А коли я вгорі вже, то помічаю, що зовсім самотній. Ніхто не заговорить до мене, холод самоти примушує мене тремтіти. Що ж мене вабить там, угорі?
Gdy na wyżynie jestem, samego siebie tylko znajduję. Nikt do mnie nie przemawia, mróz samotności dreszczem mnie przejmuje. I czegóż ja chcę na wysokościach?
Proměňuji se příliš rychle: můj dnešek vyvrací můj včerejšek. Často přeskakuji stupně, když vystupuji - toho mi neodpustí žádný stupeň.
Ked' som hore, vždy vidím, že som sám. Nikto so mnou nehovorí, chvejem sa chladom samoty. Čo len tam hore chcem?
Kada esu aukštai viršūnėj, aš visados jaučiu vienatvę. Nėra, kas su manim kalbėtų, vienatvės šaltis ima kūną drebint. Ko ieškau aš tenai aukštybėj?