Ungemein ist die höchste Tugend und unnützlich, leuchtend ist sie und mild im Glanze: eine schenkende Tugend ist die höchste Tugend.
Ualminnelig er den høyeste dyd og unyttig; selvlysende er den og mild i sin glans: den høyeste dyd er en skjenkende dyd.
Uncommon is the highest virtue, and unprofiting, beaming is it, and soft of lustre: a bestowing virtue is the highest virtue.
Nekutima estas la plej alta virto kaj neutila, kaj lumanta kaj mildbrila: donacanta virto estas la plej alta virto.
La plus haute vertu est rare et inutile, elle est étincelante et d'un doux éclat: une vertu qui donne est la plus haute vertu.
Rara es la virtud más alta, e inútil, y resplandeciente, y suave en su brillo: una virtud que hace regalos es la virtud más alta.
La virtù suprema è straordinaria e inutile, è lucente e indulgente nel suo splendore: una virtù elargitrice è la suprema virtù.
Необыкновенна и бесполезна высшая добродетель, блестяща и кротка она в своем блеске: дарящая добродетель есть высшая добродетель.
Незвичайна найвища доброчесність і непотрібна, блискуча вона і лагідна в блиску своїм; доброчесність, яка дарує,— ось доброчесність найвища.
Niepospolita jest najwyższa cnota i niepożyteczna, jaśniejąca jest ona, a w blasku łagodna: cnota darząca jest najwyższą cnotą.
Nevšední jest nejvyšší ctnost a neužitečná, zářivá jest a mírného lesku: ctnost, jež obdarovává, jest nejvyšší ctnost.
Nevšedná je najvyššia cnost' a neužitočná, žiarivá je a mierne sa leskne: cnost' obdarúvat' je najvyššia cnost'.
Reta yra didžiausioji dorybė - ir nenaudinga niekam; ji šviečia tik ir švelniai žiba: didžiausia iš visų dorybių yra vien dovanojanti dorybė.