Als Zarathustra den Weisen also sprechen hörte, lachte er bei sich im Herzen: denn ihm war dabei ein Licht aufgegangen. Und also sprach er zu seinem Herzen:
Da Zarathustra hadde hørt vismannens tale, lo han i sitt hjerte: for det hadde gått et lys opp for ham mens han lyttet. Og således talte han til sitt hjerte:
When Zarathustra heard the wise man thus speak, he laughed in his heart: for thereby had a light dawned upon him. And thus spake he to his heart:
Tiel aŭdante paroli la saĝulon, Zaratuŝtra ridis korfunde: ĉar li ĉe tio lumon ekvidis. Kaj tiel li parolis al sia koro:
Lorsque Zarathoustra entendit ainsi parler le sage, il se mit à rire dans son coeur: car une lumière s'était levée en lui. Et il parla ainsi à son coeur et il lui dit:
Mientras Zaratustra oía hablar así a aquel sabio se reía en su corazón: pues una luz había aparecido entretanto en su horizonte. Y habló así a su corazón:
Quando Zarathustra ebbe udito il saggio dire queste cose, rise nel suo cuore: perché una luce si era fatta in lui. E così parlò al suo cuore:
Слушая эти речи мудреца, Заратустра смеялся в сердце своем: ибо свет низошел на него. И так говорил он в сердце своем:
Так Заратустра мудреця того слухав і сміявся в душі. І сказав він до серця свого:
Gdy Zaratustra te słowa usłyszał, zaśmiał się w duchu, gdyż nowe światło mu wzeszło. I tak oto rzekł do swego serca:
Když Zarathustra uslyšel mudrce takto kázati, zasmál se v nitru srdce: neboť vzešlo mu při tom světlo. A takto promluvil k srdci svému:
Ked' Zarathustra počul učenca takto vraviet', zasmial sa v hĺbke srdca: lebo mu svitlo svetlo. A takto vravel k svojmu srdcu:
Išgirdęs taip išminčių kalbant, Zaratustra širdy pradėjo juoktis: nes jam tuomet galvoj šviesa nušvito. Ir taip į savo širdį jis prakalbo: